Seznamte se: ….. „Těší mě – Stres“

Co je vlastně stres? Stres je slovo anglosaského původu (stres), které se objevuje v angličtině od středověku a je zde užíváno k vyjádření jednak stavů prožívané tísně, napětí a důsledku působících obtíží různého původu, jednak k vyjádření tlaku ve smyslu působení fyzikálních sil a konečně v situacích, kdy chceme něco zdůraznit či podtrhnout.
Běžně je tohoto slova užíváno k vyjádření každodenního shonu či běžných starostí, jimž se v současné uspěchané době dost dobře není možno vyhnout. Tím se do značné míry v obecném jazyce posouvá obsah tohoto pojmu ve srovnání s jeho obsahem v jazyce odborném – kdejaká, i relativně neškodná obtíž, či dokonce prospěšná stimulující zátěž je často pro většinu lidí stresem.
Stres lze v odborném jazyce definovat jako komplexní proces, který vzniká jako odpověď na nadměrné požadavky kladené na naše tělesné a duševní rezervy. Nesoulad mezi požadavky, které na nás doléhají, a našimi schopnostmi na tyto požadavky odpovědět, je prožíván jako ohrožení rovnováhy organismu a lidské tělo na takovou situaci okamžitě reaguje.
Ne všechny požadavky, které na nás působí, jsou ovšem podněty navozující stres: řada z nich, především ty, které nás nezahlcují ani nedeptají, tj. požadavky, na něž jsme schopni pozitivně reagovat aktivním přizpůsobením, tj. jejich zvládnutím, má spíše charakter zátěže (ang. load) a působí na lidský (a každý živý) organismus stimulačně. Pokud by na člověka nebyly kladeny žádné požadavky, nemohl by se dál rozvíjet a jeho vývoj osobní i druhový by stagnoval.
Je proto třeba rozlišovat mezi zátěží a stresem, přičemž hlavním kritériem pro jejich rozlišení je jejich vnímání člověkem z hlediska zvladatelnosti. Ty požadavky, jejichž splnění je v našich silách a s nimiž se úspěšně popereme, jsou zcela jistě zátěží, zatímco ty, na které nestačíme a s nimiž si nevíme rady buď z hlediska příliš vysoké náročnosti, nedostatku času na jejich řešení, nebo z jiných důvodů, představují pravděpodobně skutečný stres.

Pár inspirativních praktických postupů ke zvládání stresu:

Po poctivém sebekritickém zhodnocení vlastních postojů a přístupů a po vytipování těch, které jsou škodlivé, je může prakticky každý člověk včlenit do svého každodenního života a aktivně se podílet na snížení pravděpodobnosti onemocnění vyvolaného stresem.

1.Vytvořit si pořadí důležitosti Když si stanovím, co je pro mne nejdůležitější, umožní mi to vidět různorodé nároky v perspektivě. Potom je napětí, vyplývající ze záležitostí, které mám definované jako nedůležité, vlastně zbytečně vyplýtvanou energií (když je pro mne např. nejdůležitější vystudovat, je potom zbytečné trápit se tím, že v tomto období mám méně prostředků na zajištění pohodlného života, na koupi auta, nového zařízení bytu apod.)

2. Vyhněte se stresu Předpokladem pro zvládnutí této strategie je udělat si jakousi „inventuru“ opakujících se denních nepříjemností a nalezení způsobů, jak se jim vyhnout (jestliže např. obtížně snáším přeplněný autobus či frontu v obchodě, čelím tomu tak, že jdu dříve či nakupuji větší nákup v delších intervalech).

3. Naučte se „vypnout“ V denním měřítku to znamená jít na procházku, cvičit psa, pořádat známky, pustit si oblíbenou hudbu, přečíst si oblíbeného autora apod. Z hlediska týdne je to rozumný odpočinek během víkendu (v této souvislosti je potřeba upozornit, že např. chalupaření, tak jak se u nás praktikuje, představuje pro rodinu značnou zátěž). V ročním měřítku sem patří vhodně zvolená dovolená (v žádném případě sem nepatří překotné přesuny z jednoho města do druhého, dostihy při cestě do místa rekreačního pobytu a jiné, bohužel dosti časté praktiky).

4. Pohybujte se, cvičte Pohybová aktivita je jedna z činností, které okamžitě snižují účinky stresu. Její přínos spočívá v tom, že přirozeně využívá hormony, glukózu a lipidy uvolněné při stresové odpovědi. Pravidelný pohyb kromě toho prokazatelně snižuje reaktivitu oběhové soustavy (zvýšení krevního tlaku a srdeční frekvence) na psychické stresory, takže šetří naše srdce.

5. Pěstujte své vztahy s druhými lidmi, navazujte přátelství Od přátel lze získat nejen podporu, pocit solidarity a porozumění, ale také zpětnou vazbu, která je důležitá pro korekci našeho jednání a chování. Pokusíte-li se odstranit nevhodné způsoby chování a jednání, můžete se vyhnout zbytečným konfliktům s lidmi, které jsou zdrojem stresu.

6. Dbejte na správnou výživu vliv správné váhy a proporcí na sebevědomí je všeobecně znám – a sebevědomí lidé směřují k aktivnímu přístupu k životu. Vyvážená výživa kromě toho příznivě působí na procesy látkové výměny v našem těle.

7. Naučte se relaxovat Smyslem relaxačních technik je navodit svalové uvolnění. Odstranění rušivého napětí a navození stavu klidu při relaxačním cvičení vede současně k psychickému uvolnění. Pravidelné provádění relaxačního cvičení vytváří pocit pohody a snižuje negativní pocity. V současné době existuje již poměrně široká nabídka kurzů, ve kterých se lze relaxačním postupům naučit. K dispozici je též řada doporučení k nácviku relaxačních technik v podobě příruček, magnetofonových kazet či videokazet.

Relaxace

Cílem relaxačních technik není vyloučení stresových situací, ale snížení či odstranění napětí – tenze, kterou člověk ve stresu prožívá. Jde tedy o aktivně navozovanou pomoc člověku ve smyslu snížení adaptačních problémů a omezení pravděpodobnosti selhání cestou záměrně navozovaného uvolnění.
Schopnost využívat relaxační techniky je u různých lidí odlišná. Samozřejmě je vhodnější naučit se relaxačním technikám pod vedením odborníka. Někteří z nás však možná zjistí, že přítomnost ostatních lidí je rušivým momentem. Ať už se učíme sami, nebo pod vedením instruktora, vždy záleží na naší píli při nácviku relaxačních technik doma. Na trhu je i rozsáhlá nabídka publikací.

Zdroj: V. Kebza, I. Šolcová: Komunikace a stres.