Obsedantně kompulzivní porucha 

Obsedantně kompulzivní porucha se vyskytuje celoživotně asi u 2 – 3% populace, zhruba stejně často u mužů jako u žen. Začíná obvykle kolem 15 roku věku, ale často zůstává dlouho nerozpoznána. Její podstatou jsou delší dobu (alespoň dva týdny) působící vtíravé myšlenky nebo nutkavá jednání, jež pacient vnímá jako vlastní, jimž se bezúspěšně brání a jež vnímá jako výrazně nepříjemné, vyvolávající napětí a tíseň. L

éčba vychází opět z edukace pacienta, vysvětlení příčin jeho stavu a možnosti uzdravení a je založena jednak na psychoterapii, sekundárně pak i na psychofarmakoterapii. 
Uvedené řádky poukazují na možnosti léčby úzkostných poruch v ambulanci psychiatra nebo psychologa. Moderní medicína a psychologie vymazaly rozdíly v účinnosti léčby ve vnitřním lékařství a v neurologii na straně jedné a psychiatrii a psychologii na straně druhé. Terapeutické přístupy obou disciplín jsou podpořeny respektováním osobnosti pacienta a budováním terapeutického vztahu mezi terapeutem a pacientem. Je věcí pacienta, zda se pro léčbu svobodně rozhodne. Medicína a psychologie nabízejí postupy ověřené, bezpečné a ve většině případů vysoce účinné.