Sociální fobie

Další skupinou fobií jsou sociální fobie, jejichž podstatou je strach z přítomnosti druhých lidí, zvl. pak z hodnocení jiných lidí ve vztahu k vlastní osobě a snaha vyhnout se situacím, ve kterých je nutno podat výkon, jehož hodnocení bývá veřejné a může působit těžkosti, ponížení a obavy (např. veřejné vystoupení, účast v diskusi, ale též např. telefonovat někomu, přijímat návštěvy, jíst ve společnosti druhých atd.). Tyto poruchy se mohou vyskytovat pouze ve vztahu k některé z uvedených činností, nebo obecně, generalizované – strach a obavy se pak týkají téměř všech sociálních vztahů. Sociální fobie vznikají většinou v raném věku, necelá polovina před dosažením 10. roku věku, naprostá většina pak před dosažením 20. roku života. Jejich výskyt se u mužů a žen příliš neliší a vyskytují se v kombinaci s dalšími poruchami – zvl. s afektivními poruchami, generalizovanou úzkostnou poruchou či obsedantně kompulzivní poruchou. Léčba je založena na farmakoterapii a psychoterapii.