Fobie

Fobie je úzkostná porucha charakterizovaná chorobným, bezdůvodným strachem z věcí nebo situací. Postižený si nesmyslný strach plně uvědomuje, ale není schopen ho vlastní vůlí potlačit. Fobie má svůj objekt, na který je vázána a podle kterého je také pojmenována. Existuje mnoho různých druhů fobií. Jde o velmi rozšířenou úzkostnou poruchu, uvádí se, že v populaci trpí touto nemocí 4% mužů a 6-7% žen .
Úzkost a strach zná každý z nás. Pro člověka mají ochranný význam. Úzkost a strach se od sebe liší. Úzkost je nepříjemný emoční stav, jehož příčinu není možné definovat. Oproti tomu strach je určitou odpovědí na konkrétní nebezpečí. Strach trvá pouze po dobu hrozícího nebezpečí. Intenzita strachu je různá, od lehkého neklidu až po stav masivního prožitku strachu. Výsledkem je typické vyhýbání se situacím, které působí nebo jejich velmi obtížné překonávání. Strach je přítomen nejen při vystavení se této situaci nebo předmětu či předmětům, ale i při očekávání či pomyšlení na takovou situaci. Tomu říkáme úzkost z očekávání, tedy anticipační úzkost. Pro člověka trpícího fobií je obtížné kontrolovat úzkost a vyhýbavé chování, i když  to může výrazně ovlivnit jeho fungování v běžném životě.

Psychické příznaky

  • pocit, že okolí nebo on/a sám/a je změněn/a
  • obava ze ztráty kontroly, zešílení
  • obava ze ztráty vědomí
  • obava ze smrti

Tělesné příznaky

  • bušení srdce, zrychlený puls
  • chvění se či třes
  • suchost úst
  • obtížné dýchání
  • bolesti na hrudníku
  • neklid, víření v břiše
  • závrať
  • točení hlavy
  • návaly horka nebo chladu
  • pocity znecitlivění nebo mravenčení
  • Určení diagnózy
  • Podmínkou pro diagnózu specifické fobie jsou následující příznaky:
  • nepřiměřený strach z určitého objektu nebo situace a vyhýbání se tomuto objektu nebo situaci. Přitom nesmí jít o objekt nebo situaci které jsou zahrnuté do agorafobie nebo sociální fobie
  • musí se vyskytnout alespoň 2 příznaky úzkosti (alespoň jeden z nich musí být z oblasti vegetativní – bušení srdce, pocení, chvění, sucho v ústech)
  • pacient si uvědomuje že úzkost a vyhýbavé chování jsou přehnané nebo nesmyslné
  • úzkost se neprojevuje pokud osoba není v kontaktu s předmětem nebo situací (nebo kontakt neočekává)
  • úzkost a vyhýbavé chování nejsou následkem bludů nebo halucinací, poruch nálady, obsedantně kompulsivní poruchy atd.


Typy fobií podle DSM-IV:

  • fobie ze zvířat (např. arachnofobie – strach z pavouků)
  • fobie týkající se přírodního prostředí (např. akrofobie – strach z výšek,keraunofobie - strach z bouřek, blesků)
  • fobie situačního typu (např. klaustrofobie – strach z uzavřeného prostoru)
  • fobie z krve/injekce/zranění (např. aichmofobie – strach z jehel a špičatých předmětů)
  • ostatní

Jsou fobie , které jsou omezené na typické situace a podle toho se také nazývají. K těm nejčastějším patří:

  • ze sociálního (mezilidského) kontaktu
  • z určitých zvířat - zoofobie
  • z výšky - akrofobie
  • z hadů - ofidiofobie
  • z uzavřených prostor - klaustrofobie
  • ze špíny - mysofobie
  • z ohně - pyrofobie
  • ze smrti - thanatofobie
  • z ostří - sichmofobie
  • z mostů - gefyrofobie
  • z vlasů - trichofobie
  • z vlastní osoby - autofobie
  • ze spánku - hypnofobie
  • strach ženy z porodu - tokofobie
  • mužů před ženami - gynofobie
  • z božího hněvu - teofobie

 

Doporučená literatura:
Praško,J.,Prašková,J.,Vyskočilová,J.,Píglová,L.: Sociální fobie. Jak překonat nadměrný stud. Praha, Portál 2005.
Beck,A.T.: Kognitivní terapie a emoční poruchy: Praha, Portál 2005.