Psychosociální rizika a stres na pracovišti

PSYCHOSOCIÁLNÍ RIZIKA A ZÁKON
Jednou ze zákonných povinností vedení společnosti je hodnocení a řízení psychosociálních rizik na pracovišti. Stejně tak musí být zajištěno, aby byla tato rizika na pracovištích řádně a pravidelně kontrolována.
 
Jedná o zákonnou povinnost vyplývající ze zákoníku práce pod povinností zaměstnavatele dbát o ochranu zdraví a pohodu na pracovišti, v návaznosti na rámcovou směrnici EU 89/391/EHS, ze které vyplývá zaměstnavatelům povinnost řešit otázky stresu při práci stejně jako jiné otázky BOZP.
Další povinnosti vyplývají ze zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ve znění pozdějších předpisů a doplnění, a dalších souvisejících norem a předpisů.
Rámcová směrnice EU (89/391) ukládá zaměstnavatelům zákonnou povinnost chránit pracovníky před ohrožením jejich zdraví a bezpečnosti, a to prevencí, hodnocením a bojem s riziky. Patří sem i psychosociální rizika na pracovišti, která mohou způsobit stres či duševní zdravotní problémy nebo k nim přispívat. Směrnice obsahuje také všeobecnou povinnost zaměstnanců dodržovat bezpečnostní opatření nařízená zaměstnavatelem.
V roce 2014 zahájila EU-OSHA celoevropskou podpůrnou kampaň v oblasti řízení stresu a psychosociálních rizik při práci.
 
Psychosociální rizika jsou jmenovitě zmíněna v legislativě Belgie, Bulharska, Rakouska. V mnoha státech je zákonnou povinností zaměstnavatele provádět šetření všech rizik, potenciálně ohrožujících zdraví, mezi která jsou rovněž počítána psychologická a psychosociální rizika, a kontrola i této oblasti je stálou praxí inspektorů práce (Dánsko, Finsko, Francie, Holandsko, Irsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Slovensko, Španělsko, Švédsko). V dalších státech jsou psychosociální rizika obecně zahrnuta pod povinností zaměstnavatele dbát o ochranu zdraví a pohodu na pracovišti, tak jak to vyžaduje např. Zákoník práce (Česká republika, Estonsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko).
 
MONITORING PSYCHOSOCIÁLNÍCH RIZIK
Monitoring psychosociálních rizik zahrnuje vyplnění několika krátkých dotazníků (cca 20 otázek) zaměřených na psychosociální rizika, a to jak zaměstnanci (anonymně), tak zaměstnavatelem. Vyplnění dotazníku zabere zaměstnanci cca 30 minut. Po zpracování získaných dat z dotazníků obdrží vedení společnosti závěrečnou zprávu, která obsahuje zjištěný stav v oblasti psychosociálních rizik, včetně kategorizace dle metodiky uplatňované v EU, i úroveň psychosociální zátěže a bude-li třeba, i konkrétní doporučení preventivních opatření.
 
 
PŘÍNOSY HODNOCENÍ A ŘÍZENÍ PSYCHOSOCIÁLNÍCH RIZIK PRO FIRMU
Mnozí lidé vnímají kroky na ochranu zdraví svých zaměstnanců jen jako další náklady pro společnost, a to jak časové tak finanční. Existuje však spousta důkazů, že z dlouhodobého hlediska představují takové kroky pro firmu výhodu, a ne náklady.
Čas strávený prevencí a snižováním stresu může přinést společnosti užitek, konkrétně ve formě faktorů jako lepší výkon a nižší absence, v důsledku tedy lepší produktivitu a zdraví zaměstnanců.
Naopak neřešení psychosociálních rizik může pro podnik znamenat opravdové náklady. Nejběžnější příčiny pracovního stresu jsou vyvolány špatnými manažerskými praktikami a postupy. Zlepšení těchto praktik může tudíž jednak snížit rizika a jednak zlepšit způsob řízení společnosti. Často není zapotřebí žádných zvláštních zdrojů – pouze znalost podstaty problému a jeho možných příčin.