Není úsměv jako úsměv


Lidé disponují dvěma druhy úsměvu. Jeden je vědomý, někdy i vynucený, který nasazují na tvář u fotografa nebo při různých společenských příležitostech. Ten druhý je spontánní. Objeví se tehdy, slyší-li člověk vtip, zábavnou historku, žert, čte-li nebo sleduje-li něco,co mu připadá směšné.
Podle nejnovějších výzkumů každý z těchto dvou úsměvů vzniká v jiné části mozku a také na tváři se projevuje jinak. Pro někoho je snadné tyto dva úsměvy rozeznat, pro jiného to může být obtížnější. Spontánní úsměv má podle antropologů dlouhou historii a objevoval se na tváři už u člověka neandrtálského, který tak navazoval a upevňoval společenské vztahy.

(Zdroj: 100+1)